Včera měl Jerome Powell jeden ze svých legendárních vystoupení v pořadu „60 minutes“, kde jsme se mohli dozvědět, jak aktuálně vypadá politika Federální rezervní banky. Ústředním tématem interview byly samozřejmě záporné úrokové sazby a další možné nástroje, které má Fed při stimulaci domácí ekonomiky k dispozici. Mnoho lidí ale muselo zaskočit, když Jerome Powell vysvětloval, co kromě snižování sazeb ještě mohou dělat. Obecně se totiž ve veřejném prostoru proklamuje, že centrální bance došly „náboje“. Vlastně to tvrdím i já, ale není to tak úplně pravda.
Kvantitativní uvolňování (QE)
V tomto ohledu si dovolím trochu oprášit svůj už relativně starý článek, kde jsem nastínil teoretický základ QE. Když byl Jerome Powell během interview dotázán, zda je snižování sazeb to jediné, co mohou dělat, negoval to tím, že mohou v podstatě digitálně „tisknout“ peníze, za které pak nakupují aktiva vydaná americkou vládou. Konkrétně jmenoval pokladniční poukázky a bondy, což se odvážím hodit trochu do jedné „škatulky“ – jsou to prostě dluhopisy.
Ta teorie, na které QE stojí, v podstatě říká, že centrální banka nakupuje dluhopisy od komerčních bank, čímž se navýší peněžní zásoba v ekonomice a zároveň sníží úrokové míry. Domácnosti a firmy si pak mohou půjčovat více a levněji, což zvýší produkci a spotřebu. A to stimuluje národní hospodářství k růstu.
Jak se to dá snadno zneužít?
V normálních zemích není možné, aby centrální banka hradila přímo chod státu. Respektive v některých končinách (třeba Afrika) je běžné, že diktátor provede puč. A ten když se pak chopí moci, chce luxusní automobil. Tak mu národní banka „vytiskne“ peníze, za které si je koupí. Ovšem u většiny zemí je to zakázané a kredibilní centrální banka je nezávislá na krocích vlády státu.
Dá se to jednoduše obejít tím, že když centrální banka nakupuje dluhopisy, nekupuje korporátní, ale ty emitované vládou. Stát tedy půjčuje peníze sám sobě a nepřímo tak centrální banka hradí úkony vlády. Dřív se tím vedení centrálních bank zrovna nechlubilo, ale čím dál více to tzv. leze na povrch a někteří již i přiznávají, že nakupují dokonce i akcie. A to opravdu není účel národních bank.
Peníze se tím postupně znehodnocují inflací a stát tak skrytě financuje i soukromý sektor. Děje se to minimálně jednu dekádu a je to tak nějak tolerováno. Já osobně spekuluji právě nad tím, že Fed skupuje i akcie na trzích, ale nemám to samozřejmě jak dokázat. Ví se ale, že to dělala BoJ (Bank of Japan) a Česká národní banka. Nevidím tedy důvod, proč by nemohli být tak drzí i Američani.
Závěr
Určitě doporučuji sledovat veřejná vyjádření Jeroma Powella. Jistě se to vyplatí, protože tak nějak mezi řádky člověk zjistí, co se za tím zámořím děje. A vzhledem k tomu, že Powell přiznal tenhle nešvar, obávám se, že ho k tomu zase jenom donutily okolnosti. Americká veřejnost je v tomto ohledu dost vnímavá a dlouho byla krmena tím, že snížením sazeb na nulu už nemohou nijak ekonomice pomoci. Vzhledem k tomu, že záporné sazby šéf Fedu odmítá, vyrukoval s konkrétními nástroji v rámci QE. Myslím si, že za normálních okolností by tak konkrétní nebyl a odpovědi se raději vyhnul.
Co číst dále?
Technická ANALÝZA S&P 500 a Nasdaq – Zase překvapivě stoupáme. Jak je to možné?
