Alan Turing, matematik, vědec a průkopník umělé inteligence, který se zasloužil o rozluštění komunikace Němců během 2. světové války, ale sám byl později perzekvovaným, se stane tváří nové 50£ bankovky. Proč je Turing významný a jak souvisí jeho jméno s kryptoměnami?
Od záchrany životů k odsouzení Alana Turinga
Alan Turing se během druhé světové války věnoval dekódování šifrovacího zařízení Enigma, které využívali Němci při vojenské komunikaci. Tajné zprávy Němců se zejména díky němu nakonec podařilo rozšifrovat a odhaduje se, že tento objev vedl k dřívějšímu ukončení války až o několik let. Proto v konečném důsledku dešifrování přispělo k záchraně mnoha životů.
Alan Turing se stal válečným hrdinou, ale jeho sláva netrvala dlouho. V roce 1952 byl stíhán za homosexualitu, která byla v té době v Británii trestná. Dostal na výběr: buď půjde do vězení, nebo se podvolí chemické kastraci. Alan Turing si vybral druhou možnost. Zemřel o dva roky později na otravu kyanidem – spáchal sebevraždu.
Můžou počítače myslet?
Alan Turing se stal zakladatelem umělé inteligence s přesahem do filozofie mysli tím, že si položil otázku, zda mohou počítače myslet podobně jako člověk. Na rozřešení této otázky navrhl test, tzv. Turingův test. Podle Turinga o počítači nebo o jiném přístroji můžeme tvrdit, že vykazuje známky inteligentního chování, pokud úspěšně projde tímto testem. Zjednodušeně, počítač přejde testem úspěšně tehdy, pokud člověk v roli posuzovatele nedokáže rozpoznat, zda vede konverzaci s počítačem nebo lidským tvorem. Výpovědi počítače jsou nerozeznatelné od lidských projevů, a proto počítač vykazuje známky inteligentního chování podobně jako člověk. Proto lze říci, že myslí.
Turingův test se samozřejmě dočkal i kritiky. Příkladem je argument čínského pokoje Johna Searleho. Podle něj fakt, že počítač dokáže smysluplně odpovídat na otázky, ještě neznamená, že počítač i rozhovoru rozumí. Právě takové porozumění podle Searleho vyžadujeme od umělé inteligence, která by byla podobná člověku.
Co má Alan Turing společného s kryptoměnami?
Turing byl přece jen otcem moderních počítačů, matematik a vědec, a proto se nelze divit, že vývojáři nových technologií vycházejí i z jeho vynálezů a myšlenek. Právě při snaze dešifrovat komunikaci během války vznikla myšlenka Turingových strojů, které přispěly k rozvoji kryptografie. Turingovy stroje i poznatky kryptografie v současnosti umožnily vznik blockchainu i Bitcoinu.
Bank of England si vybrala jako tvář nové bankovky Alana Turinga pro jeho průkopnické aktivity v oblasti vědy i pro jeho společenský přínos. Turing byl vybrán z takových vědeckých osobností, jakými byli Stephen Hawking nebo Ernest Rutherford. Turingovi se za odsouzení veřejně omluvila již i samotná královna, ačkoli až dávno po jeho smrti. Turingova tvář na bankovce je tak dalším krůčkem k veřejné rehabilitaci významné osobnosti.
„Toto je jen předzvěst toho, co má přijít, a pouze stín toho, co nastane.“
Těmito Turingovými slovy se pyšní model nové bankovky. Připravuje snad Bank of England uživatele bankovek na novou dobu, éru kryptoměn a decentralizovaných peněz bez fyzické podoby? Myšlenka, že by banka něco takového zamýšlela, patří spíše do světa fantazie, ale my se i tak můžeme inspirovat novými myslitelnými světy.
Co číst dál?
Zdroje:
ccn.com
theguardian.com
