Naše znalosti o vesmíru se za poslední dekádu proměnily k nepoznání. Ukázalo se, že vesmír není jenom Mléčná dráha a že galaxií pravděpodobně existují stovky miliard ve viditelné části vesmíru. Stále ovšem existují nevyřešené otázky a dnes se podíváme na tři z nich, které trápí mozky těch nejchytřejších lidí na planetě.
Neutrina
Neutrina jsou fundamentální částice. Do této kategorie spadají například elektrony, kvarky nebo známý Higgsův boson. A jsou to právě neutrina, která zamotala hlavu mnoha špičkovým fyzikům.
Blockchain technologie: Jak propojit blockchain s okolním světem – Oracly jsou další velký krok kupředu
Neutrin je hodně. Každou vteřinu jich biliony prochází vašim tělem. Starosti si s tím ovšem dělat nemusíte, protože neutrina nereagují na ostatní hmotu. I ta největší zařízení na světě detekují jen několik částic denně.
Vědci mají dobrou představu, proč mezi neutriny a jinými částicemi neprobíhá prakticky žádná interakce. Neutrina ovšem mají určitou hmotnost, a ačkoliv je maličká, je to velký problém pro fyziku. Standardní model částic je totiž tou nejúspěšnější teorií, kterou lidstvo vymyslelo, a podle ní nemají neutrina hmotnost. Experimentální výsledky ovšem ukazují, že ji vlastně doopravdy mají.
A je to právě extrémně malá hmotnost těchto částic. Druhá nejlehčí částice je elektron. Jeho hmotnost je přibližně 200 000 až 600 milionkrát větší než hmotnost nejlehčího neutrina. Vědci tak spekulují, zda je nutné změnit standardní model částic, který vysvětlil tolik oblastí vědy.
Proč je ve vesmíru tolik hmoty?
Přibližně 5 % váhy vesmíru je tvořeno baryonickou hmotou. To je hmota, na kterou jsme zvyklí. To znamená, že patří právě do standardního modelu částic. Dalších 25 % je tvořeno temnou hmotou a zbytek je temná energie.
Vraťme se ale k „běžné“ hmotě. Ta má totiž svůj zrcadlový opak. Antihmotu. Jedná se v podstatě o jakousi obrácenou verzi hmoty, kterou známe. Elektron tak má například svůj opak, který má opačný náboj a je znám jako positron. Pokud se hmota a antihmota setkají, dojde ke vzájemné anihilaci, která vyústí v obrovský energetický výbuch.
Antihmota není magický nástroj pro vojenský průmysl. Pokud by náš vesmír byl složen z antihmoty, nikdy bychom to nepoznali, protože se chová úplně stejně jako „naše“ hmota. Zákony fyziky nepreferují ani hmotu, ani antihmotu.
Podíváme-li se na náš vesmír, tak ovšem zjistíme, že hmoty je všude mnoho, ale antihmota není nikde k nalezení, ačkoliv ji při vzniku vesmíru mělo být vytvořeno naprosto identické množství. To znamená, že by měly existovat například galaxie tvořené pouze antihmotou. Nic takového ovšem není k nalezení.
Temná hmota
Pozorování vesmíru a pohybu galaxií nás dovedlo k pochopení, že gravitace kolem galaxií je podstatně silnější, než by měla být, kdyby byly tvořeny pouze baryonickou hmotou. A to dovedlo vědce k závěru, že čtvrtina váhy vesmíru je tvořena temnou hmotou.
Ta interaguje pouze s gravitací. Teorií, co to může být, je opravdu mnoho. Možnosti sahají od shluků černých děr až po neobjevené fundamentální částice, které jsou imunní vůči většině interakcí, a přitom mají vysokou hmotnost. Další možností je, že naše pochopení gravitace je fundamentálně špatné a je potřeba nové teorie k vysvětlení gravitace.
Na ty, kteří vyřeší jednu z výše zmíněných otázek, rozhodně čeká Nobelova cena. Takže pokud máte tušení, co je za problém s neutriny, antihmotou či temnou hmotou, tak neváhejte a vyzvedněte si svou nobelovku.
Co číst dále?
Binance Cloud – Vše, co potřebujete vědět o založení vlastní směnárny od Binance
