Vědci se už dlouho snaží vytvořit superinteligentní roboty, kteří by měli své vlastní pocity. Podle nejnovějších objevů je to možné, avšak existuje příliš mnoho překážek a neznámých, které stojí v cestě za úspěchem této vize.
Existuje způsob, jak dát robotům schopnost cítit
Neurovědci Kingson Man a Antonio Damasio říkají, že existuje možnost, aby roboti dostali možnost cítit a vnímat pocity, emoce a podobně. Jednoduše stačí postavit robota se schopností vnímat nebezpečí pro jeho vlastní existenci. Pak by si musel vyvinout pocity, které by zajistily chování nutné k zajištění jeho vlastního přežití.
„Dnešním robotům chybí pocity,” píší Man a Damasio v novém dokumentu v Nature Machine Intelligence.
Man a Damasio navrhují strategii pro zavádění strojů s umělou inteligencí (AI) pomocí umělého ekvivalentu emocí a pocitů. Tento návrh ve svém jádru vyžaduje stroje určené na dodržování biologického principu homeostázy. Tato myšlenka říká, že život se musí regulovat tak, aby zůstal v úzkém rozmezí vhodných podmínek. Tím myslíme například udržování teplotní a chemické rovnováhy v mezích životaschopnosti. Takové pocity by robota s umělou inteligencí motivovaly k sebezáchrannému chování, jak tomu věří Man a Damasio.
Dnešní typické inteligentní stroje jsou navrženy tak, aby prováděly konkrétní úkol, na který jsou sestrojeny, jako například diagnostikování chorob, řízení vozidla nebo hraní her. Avšak inteligence v jednom specifickém oboru není totéž jako obecná lidská inteligence, kterou využíváme na zvládání nejrůznějších situací. Vědci už dlouho hledají tajný recept na to, aby roboti mohli mít právě takovou formu obecné inteligence.
Recept na vůli přežít
Pocity vyplývají z potřeby přežít. Když lidé udržují robota v životaschopném stavu – všechny dráty jsou připojeny, je správné množství elektrického proudu, pohodlná teplota – robot se nemusí starat o své vlastní „zdraví“. Takže nepotřebuje pocity a emoce. V nezbytném případě prostě jen signalizuje, že potřebuje opravu.
Problém je však v tom, že pokud chce robot vnímat takové hrozby sám, musí porozumět svému vnitřnímu stavu. Klíčem k tomuto výsledku mohou být dvě ingredience. První je tzv. měkká robotika (soft robotics) a hluboké učení (deep learning). Pokrok v měkké robotice by mohl poskytnout suroviny pro stroje s pocity. Na druhé straně, hluboké vzdělávání vyžaduje více vrstev neuronové sítě. Vzory v jedné vrstvě vystavené externímu vstupu se přenášejí na další vrstvu a pak na další. Hluboké učení může tyto vzorce rozdělit do kategorií, identifikovat objekty nebo určit, zda CT sken odhalí příznaky rakoviny nebo jiné nemoci.
Dvě hlavní pravidla
V případě úspěšného vytvoření takového robota Man a Damasio navrhují svá vlastní pravidla pro roboty: 1. Cítit se dobře. 2. Cítit empatii.
„Za předpokladu, že robot, který už je schopen skutečně cítit, bude povinně spojovat své pocity a pocity ostatních, povede to k etickému a společenskému chování,” tvrdí neurovědci.
Otázkou však je, zda se takový robot bude striktně držet těchto pravidel, nebo se vymkne kontrole, přičemž se může stát velmi nebezpečným…
Co číst dál?
Únik ropy pri Brazílii môže spôsobiť obrovskú ekologickú katastrofu
Zdroj:
Sciencenews.org
