Kosmonautika byla od dob svého vzniku hlavně doménou vládních agentur, které vyvíjely nové technologie a plánovaly mise hlavně s cílem zkoumat prostor mimo planetu Zemi. Tak jako všechny státní agentury, tak i ty vesmírné, měly vždy problém s hospodařením s prostředky, které jim byly přiděleny. Hlavním úkolem NASA bylo používat tyto zdroje pro vědecké účely. Na to vždy velmi dobře posloužily robotické sondy, neboť důvodů pro plánování misí s lidskou posádkou nikdy nebylo mnoho. Právě proto se lidstvo 50 let po prvním přistání na Měsíci nedostalo dál, počet lidí ve vesmíru můžeme spočítat na prstech a na vesmírnou turistiku nebo velké stanice můžeme rovnou zapomenout.
Otázce proč ještě nežijeme ve vesmíru, jsem se více věnoval v tomto článku.
Zatím… To ale neznamená, že se to v budoucnu nezmění. NASA totiž před více než deseti lety udělala rozhodnutí, které navždy změnilo celý kosmický průmysl, a už dnes můžeme sledovat obrovský vliv, který měl na kosmonautiku program s názvem COTS (Commercial Orbital Transportation Services) a jeho následovníci.
COTS v kostce
Myšlenka programu COTS je jednoduchá:
Proč má NASA zbytečně vyvíjet systémy na dopravu materiálu a lidí do vesmíru, když si tyto služby může objednat od soukromých společností?
V podstatě jde o to, že namísto utrácení času a prostředků na vývoj a provoz nových vesmírných lodí a náklaďáků vybrala NASA několik firem. Ty finančně podpořila, dala jim nutné know-how a v konečném důsledku tak má k dispozici ne jednu nebo dvě, ale hned čtyři vesmírné lodě!
- Dragon (SpaceX) – doprava nákladu na ISS
- Cygnus (Northrop Grumman) – doprava nákladu na ISS
- Crew Dragon (SpaceX) – doprava nákladu a lidí na ISS – zatím ve vývoji
- CST-100 Starliner (Boeing) – doprava nákladu a lidí na ISS – zatím ve vývoji
Nákladní lodě byly vyvinuty v rámci programu COTS. Lodě na přepravu lidí momentálně finišují poslední zkoušky v rámci programu CCDev (Commercial Crew Development), což je v podstatě následník COTS, který je zaměřený na pilotované lodě.
To vše Američané stihli za neuvěřitelných 13 let. Vývoj těchto čtyř lodí byl extrémně levný, protože odpovědnost přebraly soukromé společnosti, které umí efektivněji využívat finanční prostředky. Soukromé firmy zároveň udělaly rozhodnutí, na které NASA neměla koule. Například Dragon od SpaceX i Starliner od Boeingu lze použít několikrát.
Svěřit vývoj těchto lodí do rukou soukromých firem byl ze strany NASA perfektní krok. Dopravit náklad nebo lidi na nízkou oběžnou dráhu není zas tak náročné a zatěžovat těmito úkoly špičkové vědce a inženýry z NASA by byla ztráta času. Ti se věnují hlavně vědeckým misím a v rámci projektu Gateway i expanzi lidské přítomnosti na oběžnou dráhu (a později i povrch) Měsíce!
Více o programu Gateway
Navíc, kromě zmíněných vesmírných lodí, vzniklo i množství dalších technologií. Za zmínku stojí hlavně rakety z rodiny Falcon od SpaceX, které jsou poměrně levné (3 – 5x levnější než srovnatelné americké nosiče) a navíc mají znovupoužitelné první stupně!
Všechny rakety, které jsme dosud používali na lety do vesmíru, byly na jedno použití. Jinými slovy, postavili jsme extrémně komplikovaný stroj za stovky milionů dolarů, jednou jsme ho použili a potom nechali padnout do moře. Společnost SpaceX zvolila jiný přístup a s prvními stupni svých raket zcela rutinně přistává na plošinách vedle odpalovacích ramp, případně na lodích v oceánu.
Vznikají z toho i takováto dechberoucí videa. Například na tomto videu v tandemu přistávají hned dva urychlovací bloky těžké nosné rakety Falcon Heavy:
A toto vše bylo možné díky financování programu COTS, následným kontraktům na dopravu materiálu a experimentů v rámci programu CRS a financováním dalšího vývoje v rámci CCDev. Samozřejmě, SpaceX má díky obrovskému úspěchu s jejich raketami i objednávky od dalších zákazníků.
Falcony vynášejí různé satelity a komunikační družice na oběžnou dráhu, což je pro SpaceX velký zdroj příjmů. Tato firma se také pokouší o vytvoření internetového satelitního připojení nové generace vypuštěním 1200 komunikačních družic na nízkou oběžnou dráhu. Na uskutečnění tohoto projektu dostala od společnosti Google miliardu dolarů. Projekt hledejte pod názvem Starlink.
Co přinese blízká budoucnost?
NASA bude v budoucnu s největší pravděpodobností pokračovat i nadále v podporování soukromých firem. V rámci programu CLPS – Commercial Lunar Payload Services podpoří vývoj různých landerů, vozítek, systémů na návrat vzorků na Zemi a dalších služeb, které umožní robotický návrat na Měsíc.
V rámci aktivit na nízké oběžné dráze už finišuje CCDev a rozbíhá se CRS2 – doprava materiálu a lidí na oběžnou dráhu a jejich návrat na Zemi.
Co přinese mírně vzdálená budoucnost?
V budoucnu se pravděpodobně můžeme těšit na stavbu vesmírných hotelů, rozvoj vesmírné turistiky, oblety a přistání na Měsíci a Elon Musk chce za každou cenu kolonizovat Mars.
Podobný přístup pravděpodobně brzy zvolí i další vesmírné agentury, jmenovitě evropská ESA a Čínská CNSA a snad se přidají i Japonci, Korejci a Indové. Už za dvacet let bychom tak mohli mít docela rozvinutý vesmírný průmysl, což přinese další šance na expanzi. Reálná je i těžba surovin na Měsíci a asteroidech, vytváření kolonií, obrovských vesmírných stanic s umělou gravitací…
Jednoduše vše, co bude dávat ekonomický smysl. Vesmír totiž nemá hranice. Je tam dost místa a surovin pro všechny. Jakékoliv soupeření prostě nedává smysl. Budoucnost lidstva je ve vesmíru, zde na Zemi se totiž očividně tlačíme.
Blue Origin
Nakonec mi nedá nevzpomenout i společnost Blue Origin, kterou vlastní nejbohatší člověk na světě – Jeff Bezos. Blue Origin má za sebou první zkušenosti s raketami. Jejich New Shepard dokázal několikrát za sebou vyletět až na hranici vesmíru, dopravit tam kapsli (ve které by teoreticky mohli sedět lidé) a následně přistát podobně, jako to dělají první stupně raket od SpaceX.
Blue Origin plánuje v roce 2021 poprvé otestovat jejich novou znovupoužitelnou raketu New Glenn, která bude velikostí srovnatelná s legendárním Saturnem V. Tato firma sice nebyla součástí programu COTS, ale jde o další americkou firmu s obrovským potenciálem a na qTube budeme její aktivity pozorně sledovat.
Nenechte si to ujít a přihlaste se k odběru notifikací (návod najdete zde), případně nás sledujte na facebooku.
