V minulém ekonomickém zpravodaji jste se dozvěděli, že Trump tlačí čím dál více na FED a to především kvůli tomu, že poslední den v měsíci měla rada FEDu (FOMC) svolanou schůzku, kde se mělo právě rozhodovat ohledně snížení/nesnížení základních úrokových sazeb. Nakonec bylo rozhodnuto, že se sazby sníží, což je poprvé po jedenácti letech, co se něco takového stalo. Sazby se snížily o 0.25 %. Což znamená, že cílování sazeb bude v rozmezí 2.00 – 2.25 %. Pak tu máme rostoucí paniku z toho, že se zvyšuje obchodní napětí mezi Čínou a USA. Z Trumpových posledních vyjádření vyplývá, že je tu reálná šance na zvýšení celních tarifů a to na další zboží v celkové hodnotě 300 miliard dolarů. To se samozřejmě Číně moc nelíbí a nešetří kritikou.
Snížení sazeb
Snížení sazeb ale nebylo jediné, k čemu se FED zavázal. Spolu s tím bylo upuštěno od monetární politiky tzv. quantitative tightening, což je čistě restriktivní politika, která si klade za cíl zpomalovat ekonomiku a bránit tak jejímu tzv. přehřátí. Za tuhle politiku Federální rezervní banku americký prezident dlouhodobě kritizoval, protože jeho administrativa se snaží o opak. Tedy o expanzivní fiskální politiku, takže to nedělalo moc dobrotu. Trump se ale nakonec dočkal. Tedy jen částečně, protože usiloval o daleko větší snížení sazeb než jen o 0.25 %, což je dle jeho slov příliš málo.
Prezident USA tvrdí, že měla centrální banka daleko razantněji podpořit domácí ekonomiku, aby měla větší výhodu před svými obchodními konkurenty. Trump sice vyjádřil určitou radost z těchto kroků, ale namítá, že ke zvýšení sazeb a kvantitativnímu utahování vůbec nemělo dojít a to z velmi prostého důvodu. Inflace totiž byla nízká, takže ekonomika z tohoto úhlu pohledu nejevila známky přehřátí. Díky snížení těchto sazeb můžeme čekat dlouhodobý růst akciových trhů, protože se teď cena peněz snížila. FED tímto krokem nepřímo napumpoval do ekonomiky a trhů více kapitálu.
Mohlo by vás zajímat: [VIDEO] Schiff vs. Pompliano – Zlatá Debata, kterou všichni musíte vidět!
Obchodní válka
Ještě v úterý se nechal Trump slyšet, že vyjednávání s Čínou jde velmi dobře a že jsou Číňani ochotni vzdát se mnohého, aby byla dohoda sjednána. Hlava státu ale následně prohlásila, že je třeba uvalit na čínské zboží v hodnotě 300 miliard dolarů další cla. Z počátku by to mělo být 10 %, ale pokud by bylo třeba, tak je reálné navýšení až na 25 %.
Závěr
Sentiment na trzích je teď dost rozpolcený. Na jednu stranu velmi pozitivní zprávy v podobě expanzivní monetární politiky ze strany Federální rezervní banky, ale na stranu druhou prohlubující se obchodní problém mezi Čínou a USA. Problém, který začíná už být tak hluboký, že to zavání velkou krizí. Pokud totiž Číňani nepřistoupí na podmínky protistrany, tak to znamená uvalení dalších a dalších cel na čínské zboží importované do Spojených států. To by také jednou mohlo vyústit ve velký geopolitický problém. Všichni přece víme, že z Číny se stává velmocenský gigant a Američané se snaží jejich rostoucí sílu trošku přiškrtit, či alespoň dostat částečně pod kontrolou.
Co číst dále?
Analýza komodity zlato – Zlato zaváhalo a musíme počítat s pullbackem
