Již více než dva týdny je stará informace, že Evropská centrální banka rozhodla provádět velmi uvolněnou monetární politiku. Až bychom to spíše mohli označit za velmi stimulační politiku za pomocí nástroje quantitative easing o objemu 750 miliard eur. Upřímně, ani moc nevím, zda ten stimul půjde po nějakých vlnách, či to bude soustavný proces. Respektive neočekávám, že to proběhne jednorázově. Již včera jsem se tomuhle tématu věnoval, ale to v konotaci na USA. Nyní se spíše zaměříme na Evropskou unii.
Rozbor situace v USA najdete zde: Co bylo skutečným důvodem pro příchod ekonomické recese?
Politika ECB
Z toho, co jsem pochopil, Evropská centrální banka (ECB) bude v rámci QE nakupovat absolutně všechny cenné papíry, a to ze všech segmentů ekonomiky. Takže nejenom korporátní dluhopisy, ale i akcie firem. Jak by řekl jeden můj profesor, je to skoro, jako kdyby ECB chtěla budovat komunismus, protože podstatná část kapitálu, ze kterého se bude hradit výroba, bude od ECB. Je třeba upozornit, že držení akcií soukromých společností jakoukoliv centrální bankou je opravdu těžký bizár a není to skutečně fundamentem centrálních bank. Lidově řečeno, lezou do zelí, do kterého jim nic není. Ale taková je holt doba.
Aktuální situace na 1D TF indexu DAX
Dalším kamenem úrazu ECB je fakt, že už nějakou tu dobu držela úrokové sazby na nule. Neexistoval tedy ten tzv. polštář, který jim poskytuje určitou schopnost manévrovat, když je problém. Jednoduše řečeno, už neměla co snižovat. Respektive jedině do záporných hodnot, a to se jim asi moc nechtělo. Moc optimismu by to nevyvolávalo. Každopádně já osobně sleduji z EU hlavně německý index DAX, ve kterém je agregovaných 30 významných firem. Německá ekonomika je nejsilnějším motorem EU a tuzemská ekonomika je zase jeho menším přívěškem.
Index DAX to za poslední týdny pěkně schytal. A dokonce se přiblížil k hladině 8 065 bodů, což je zároveň blízko HIGH z roku 2000 a 2007. Nad zmíněnou úrovní došlo k pullbacku, čímž se hrozící breakdown oddálil. Ovšem je tu vysoké riziko, že trh skutečně významnou hladinu prorazí. A z technického hlediska by to oznamovalo velký problém…
Tuzemská situace
Česká národní banka neměla ani jinou možnost a musela začít snižovat úrokové sazby také. Z počátku bylo snížení repo sazby mírnější, a to o 0,5 p.b., ale zanedlouho došlo k rozhodnutí o snížení o dalších 0,75 p.b na 1 %. Naše centrální banka měla právě ten pomyslný „polštář“, který využila.
Závěr
Určitá skupina ekonomů dlouhodobě avizuje, že první větší ekonomická krize Evropskou unii smete. A aby se tomu předešlo, Evropská centrální banka má vskutku neomezené možnosti, jak pomocí stimulů vše udržet. Každopádně, znamená navyšování peněžní báze pomocí QE automaticky velmi vysokou inflaci? Neznamená, zde ty operace jsou docela specifické a jejich mechanismus je takový, aby se něco takového minimalizovalo. Samozřejmě při uvolněnější monetární politice se vyšší inflaci nevyhneme.