Jeffrey Kluger získal interview od Elona Muska. Přitom probrali řadu témat – od přistání Apolla 11 na Měsíci přes Muskovy začátky se SpaceX až po jeho současné názory na návrat lidí na Měsíc. Toto interview se mělo vysílat na „CBS Sunday Morning“ 21. července. Dopředu byl redigován text zveřejněný časopisem Time.
Vybral jsem si ze zveřejněného redigovaného textu svou interpretaci jeho sdělení. Jiný překlad by vám mohl předložit trochu jiný obrázek tohoto rozhovoru. Podstata by ale měla zůstat stejná…
Narodili jste se dva roky po Apollo 11. A nyní se zdá, že máte vesmír v sobě, tak říkajíc do morku kosti.
Myslím, že Apollo 11 bylo jednou z nejvíce inspirujících událostí v celé lidské historii – nepochybně tou nejvíce inspirující. A také jednou z nejvíce univerzálních dobrých událostí v historii. Úroveň inspirace, kterou (Apollo 11) poskytlo lidem na Zemi, byla neuvěřitelná.
A, určitě, inspirovalo i mě. Jsem si jistý, že SpaceX by bez Apolla 11 neexistoval. Očekával jsem, že jsme měli pokračovat za Apollo 11, že jsme měli mít základnu na Měsíci, že jsme měli poslat lidi na Mars. A do roku 2019 jsme možná mohli poslat lidi i k měsícům Jupiteru. Skutečně si myslím, že kdybyste se zeptali v roce 1969, většina lidí by toto očekávalo. A najednou v roce 2019 USA nejsou schopny vyslat lidi dokonce ani na LEO.
Takže, co to bylo, co vás přimělo k tomu pomyslet si: ano, to by se mělo udělat a já jsem ten chlapík, který to může provést, nebo přinejmenším jeden z nich?
Zajímavý článek o vesmíru: COTS – Nejlepší rozhodnutí v historii NASA a začátek revoluce v kosmonautice
Kdybyste měl jednu radu hrdinům šedesátých let, ať už technologickou, duchovní, obchodní nebo týkající se dlouhodobé vize, která by to byla?
To, jak rakety fungují v současnosti, je nezdravé. Je to jako byste letěli letadlem a způsob, jak se dostat do vaší destinace, by byl vyskočit padákem nad místem určení – a letadlo by někde spadlo na zem. Tak fungují dnes rakety – s výjimkou Falconu 9. To je naprosto šílené.
Proto plná a rychlá znovupoužitelnost je svatým grálem přístupu do vesmíru a je k tomu základním krokem – bez toho se nemůžeme stát víceplanetárním druhem. Nemůžeme mít základnu na Měsíci nebo město na Marsu bez úplné a rychlé znovupoužitelnosti. Proto v SpaceX tak tvrdě na znovupoužitelnosti pracujeme.
Abychom se stali víceplanetárním druhem, musíme vyřešit úplnou znovupoužitelnost raket. Pokud to není… to je, jako by ve starých časech nebyly lodě znovupoužitelné. Cena cest přes oceán by byla nepředstavitelná. A museli byste s sebou tahat druhou loď pro zpáteční cestu. Nebo si představte, kdyby letadla nebyla znovupoužitelná – víte, nikdo by s nimi nelétal, protože by letadla stála několik stovek milionů dolarů. (???)
(článek pokračuje po galerii)
No, záleží to na připravenosti obou – NASA i SpaceX. Pokud jde o připravenost SpaceX, odhaduji to tak na 6 měsíců. Ale jakkoli nyní vypadá rozvrh letů, je to trochu jako Zenonův paradox. V každém okamžiku se nacházíte v polovině cesty. A pak se nějak dostanete k cíli. Takže, jestliže nyní rozvrh říká něco kolem 4 měsíců, pak možná 8 měsíců bude správně. (Má na mysli zřejmě paradox dichotomie – jeho interpretace v rozhovoru není korektní, sepíše se ale jedná o opis situace.)
Kdybyste na to musel vsadit svůj dům, co byste řekl, kdy se na Měsíci objeví další stopa (člověka)?
Možná to zní trochu bláznivě, ale myslím, že můžeme na Měsíci přistát za méně než dva roky. Samozřejmě s nepilotovanou lodí, a potom, za rok či dva, bychom tam mohli poslat posádku – řekl bych nejdéle celkem do čtyř let.
Doporučujeme přečíst: Zamyšlení – Proč ještě nežijeme ve vesmíru?
A když říkáte „my“, myslíte USA nebo SpaceX?
To si nejsem jistý. Kdyby mělo trvat déle přesvědčit NASA a (vládní) úřady, že jsme schopni to provést než to prostě uskutečnit, potom bychom to mohli jednoduše udělat my. Doslovně, může být snazší jen tak přistát se Starship na Měsíci než zkoušet přesvědčovat NASA, že to můžeme udělat.
Toto rozhodnutí je ale samozřejmě mimo moji kontrolu. Ale objem nutného úsilí nutného pro přesvědčování velkého počtu skeptických inženýrů v NASA, že jsme toho schopni, je velký. A nikoli bezdůvodně se objeví poznámky jako: „No tak, jak by to asi mohlo (vůbec) fungovat?“ Skeptické přístupy… víte, oni pro ně zřejmě mají dobré důvody – ale nejjistější způsob, jak s nimi skoncovat, je – prostě to uskutečnit.
Místo toho, abyste s Falconem a Dragonem doletěl na Měsíc, řeknete: „Pojďme doletět na Měsíc během tří let“ a uděláte mnohem ambicióznější krok se Super Heavy a Starshipem. Proč to (tak) děláte? Proč neříct: „Můžeme letět hned“?
Myslím, že bychom byli schopni zopakovat Apollo 11 a několik malých misí – víte, poslat lidi zpátky na Měsíc. Ale remake není nikdy tak dobrý jako originál.
To, co skutečně potřebujeme, je nosič schopný vynést dostatečný náklad na Měsíc nebo na Mars, takový, že budeme moci mít kompletní lunární základnu. Stálá lunární základna by byla něco neuvěřitelného – jako když jsme dosáhli stálé obsazenosti základen v Antarktidě.
Proto se snažíme je vybudovat co nejrychleji. Víte, obecně si myslím, že pro společnost produkující technologie je dobré, aby zkoušela své vlastní výrobky překonávat co nejrychleji. Je to lehce znepokojivé, protože jsme Falconu 9, Falconu Heavy a Dragonu věnovali tolik úsilí, ale skutečně se snažíme dosáhnout toho, aby byly zbytečné tak rychle, jak jen to bude možné. A my se odvezeme do muzea.
A poslední otázka: Budou stopy (astronautů) na Měsíci, budou stopy na Marsu. Mohou to být jednou i Vaše stopy?
Rád bych letěl na Měsíc i na Mars. Myslím, že by to mohla být docela zábava. Ale chci, aby bylo jasno… (mým) vše překlenujícím cílem je napomoci životu, aby se stal víceplanetárním. Nejedná se o nějaký druh osobní výpravy na Měsíc nebo na Mars. Moje filozofické základy souzní se Stopařovým průvodcem po Galaxii od Douglase Adamse. To, co v podstatě řekl, je: „Vesmír je odpověď, jaké jsou otázky?“