Vysoké teploty a vlny veder způsobují i smrt. Města snášejí vysoké teploty zpravidla hůře než venkov a lidé se v nich doslova smaží. Málo zeleně a vody a naopak mnoho budov, chodníky, beton, nedostatek stínu, lidská aktivita, odpadní teplo – to vše přispívá k ještě větším horku ve městech. Spolu s klimatickou změnou můžeme v budoucnu očekávat ještě extrémnější tepla. Jak se můžeme v městech před vedry chránit? Jak se ve městech neusmažit?
1. Nabídněme mnoho možností, jak se zchladit
Některá města v USA nabízejí centra nouzového chlazení. Jedná se o veřejná klimatizovaná místa, jejichž cílem je předcházet negativnímu vlivu veder na lidské zdraví. Tato centra poskytují stín, vodu, toaletu, někdy i lékařské a sociální služby a jsou cílené na ty nejzranitelnější skupiny, jako jsou staří lidé, nebo lidé bez domova.
Spoléhat se na jednu strategii ale nestačí, je nutné dělat mnohem víc. Výsadba většího množství stromů a keřů by poskytla více stínu a ochlazení vzduchu, stínítka na okna, budovy pokryté světlými barvami a materiály odrážející světlo by mohly snížit teplotu v budovách. V některých městech je možné očekávat i výpadky energie v důsledku vysokých teplot, proto se doporučují nouzové soupravy obsahující jídlo, vodu a rádia.
Žádná z uvedených strategií ale není spolehlivá a nevyřeší problémy s extrémními vedry, ale jejich kombinováním můžeme snížit alespoň některé negativní následky extrémních veder.
Zajímá vás, jestli je Bitcoin pro naši planetu nebezpečný? Čtěte náš článek!
2. Zaměřme se na zelenou infrastrukturu v nejohroženějších čtvrtích
Mnoho typů zelené infrastruktury dokáže čtvrtím pomoci odolávat nepříznivému počasí, a to nejen vedrům, ale i hrozbě záplav. Například propustné dlažby a systémy sběru dešťové vody jsou úspěšnými nástroji prevence záplav.
Zelené střechy jsou zas skvělým nástrojem na ochlazení budov. Vědec Ashish Sharma zkoumal právě možnost využití zelených střech pokrytých rostlinami, které jsou rezistentní vůči suchu, na zchlazení míst. Podle něj by zelené střechy nejvíce prospěly městským oblastem, kde žijí obyvatelé s nízkými příjmy, protože lidé z těchto oblastí jsou také nejzranitelnější.
3. Změňme design ulic a přizpůsobme ho měnícím se klimatu
Jak a pro koho momentálně navrhujeme ulice? Podle mého názoru jsou při designování českých a slovenských ulic a jejich úprav brány v úvahu primárně potřeby řidiče, na pomyslném žebříčku o stupínek níže stojí i potřeby chodců, cyklisté se snaží zaujmout pozornost, ale zatím je to bída, a na lidi se zdravotním znevýhodněním nemyslí téměř nikdo.
Vědkyně jménem Anne Lusk volá po vytvoření zelených ulic pro cyklisty, chodce, řidiče autobusů a ostatní řidiče. Základními rysy zelených ulic by byly stromy a cesty pro cyklisty a chodce. Stromy by vytvářely bariéru mezi auty a cestami pro cyklisty a chodce, ti by se cítili bezpečněji. Stromy by navíc ochlazovaly čtvrti a čistily ovzduší. A snad by nakonec kvalitně navrženy cyklistické stezky přilákaly i řidiče aut, kteří by své plechové miláčky nechali zaparkované doma v garáži.
Navrhovat ulice jinak a přizpůsobovat je klimatickým změnám a znevýhodněným skupinám je možné, ale je třeba změnit naše myšlení. Nejrychlejší a nejpohodlnější cesta do práce není vždy i ta nejefektivnější a pro mě nejlepší cesta může někdy škodit druhým.
Co si myslíte o vedrech v českých a slovenských městech vy? Měli bychom naše města přizpůsobovat měnícímu se klimatu nebo změny designu nepotřebují? Jaké finty by pomohly redukovat vysoké teploty ve městech během letních veder? A za jakých podmínek byste byli ochotni vyměnit auto za kolo?
Co číst dále?
Přeloženo ze slovenského originálu, autorem článku je Ivana G.
Zdroje:
theconversation.com
dw.com
