Čas od času přijde nějaká zpráva nebo novinka o tom, jak se Lightning Networku daří. Převážně jde o pozitivní zprávy, což nás určitě všechny těší, protože Lightning Network má být řešením jednoho z největších problémů Bitcoinu – škálovatelnosti. O co konkrétně ale Lightning Networku jde? Jak toho má dosáhnout? I to jsou otázky, na které vám odpoví tento článek.
Škálovatelnost – problém od samotného počátku
Už v době, kdy byl Bitcoin ještě pouze v úplných počátcích, vývojáři upozorňovali na problém škálovatelnosti této peer-to-peer kryptoměny. Dokonce úplně první veřejný komentář na adresu Bitcoinu od Jamese A. Donalda obsahoval následující slova:
„Myslím, že vámi navržený protokol nebude schopen dosahovat takové škálovatelnosti, jaké bude potřeba.“
Proč je ale škálovatelnost takovým problémem? Uvedeme jednoduchý příklad. Bitcoin je po většinu času schopen dosáhnout rychlosti transakcí zhruba 7tps (transactions per second – transakcí za sekundu). Visa je schopna dosáhnout průměrně zhruba 24 000tps. A problém je na světě. Pokud má totiž Bitcoin konkurovat zažitým platebním systémům, nebo dokonce státním měnám, rychlost transakcí se musí rapidně zvýšit.
Kryptoměnová komunita se snažila (a stále snaží) přijít s různými návrhy. Těch je skutečně mnoho. Od různých forků přes nové kryptoměny až po samotnou Lightning Network. Avšak celkového konsensu na toto téma se bude dosahovat opravdu těžko. Pokud se však Lightning Network úspěšně prokáže v praxi, může jednou provždy vyřešit problém kryptoměn a jejich škálovatelnosti.
Co je Lightning Network?
Aktuálně funguje Bitcoin jako kdysi Telegram. Na poslání jedné zprávy prostřednictvím telegramu bylo potřebných mnoho lidí a rovněž mnoho prostředků. Právě proto byly i jednoduché a poměrně krátké zprávy předražené. Tak funguje také Bitcoin. Na poslání malého množství Bitcoinu (zprávy) je třeba hodně lidí a současně i mnoho poplatků (transakční fees, které ani zdaleka nejsou na své potenciální ceně). To celou síť nejen brzdí, ale i zahlcuje.
Vývojáři a kryptoměnoví nadšenci se proto zamysleli, zda je opravdu nutné zapisovat každou transakci do společné účetní knihy (ledger – blockchainu). Právě z této myšlenky vznikl nápad na Lightning Network. Jde o síť, která funguje jako nová vrstva (layer) připojena na síť Bitcoinu. Tato nová vrstva bude sloužit k vytvoření platebních kanálů mezi jakýmikoliv uživateli.
Dané platební kanály mohou sloužit jakkoli dlouho. Tyto kanály mají hned několik výhod. Jelikož jde o přesuny pouze mezi dvěma uživateli, transakce proběhne téměř okamžitě a bude mít téměř nulové poplatky (v ideálním případě zcela nulové). Rovněž je výhodou, že síť Bitcoinu se postupně očistí, jelikož nebude přetěžována jako dosud. Podaří se to díky tomu, že transakce v rámci Lightning Network nejsou zapisovány do ledgeru. Až v momentě, kdy se kanál uzavře, se nový balans obou peněženek (adres) zapíše na blockchain.
Lightning Network ve skutečném životě
Uveďme si ale příklad ze života, na kterém si ukážeme všechny aspekty Lightning Networku. Jan a Dušan jsou kamarádi, kteří si mezi sebou musí často a rychle posílat malé částky (například za pivo, večeři nebo zmrzlinu). Ideální to chtějí dělat s co nejnižšími poplatky, a tak si otevřou Lightning Network kanál.
Nejprve vytvoří multisignature wallet (peněženku, do které mají vstup pouze oni dva). Následně musí oba vložit do zmíněné peněženky nějakou částku – například po 5 BTC. Od toho momentu mohou udělat nekonečné množství transakcí v rámci daného kanálu. Ve skutečnosti však jde pouze o redistribuci vloženého množství Bitcoinů mezi oběma stranami. Pokud proto se Jan rozhodne poslat 2 BTC Dušanovi, udělá tak v rámci kanálu. Ve skutečnosti však pouze Jan pošle vlastnické právo na 2 BTC Dušanovi. Ten zatím poslané 2 BTC nevlastní.
To se změní, až když dojde k uzavření kanálu. Algoritmus rozdistribuovat Bitcoiny podle poslední verze účetní rozvahy / výkazu o finanční situaci (a vlastnických práv) a přidělí Bitcoiny na dané adresy, což se následně zapíše i na blockchain. Ve zkratce tedy Lightning Network umožňuje svým uživatelům provádět jakékoliv množství transakcí mimo hlavní blockchain. Na konci (při uzavření kanálu) se pak všechny transakce zapíší jako jedna, která již bude zakomponována do blockchainu.
Lightning Network a Atomic Swaps
Lightning Network může rovněž pomoci k adaptaci a implementaci takzvaného Atomic Swapu (ve volném překladu „atomové výměně“). V jednoduchosti řečeno, při Atomic Swapech jde o instantní výměnu mezi jakýmikoli dvěma kryptoměnami, aniž byla použita kryptoměnová burza.
Pokud se Lightning Network a Atomic Swaps skutečně osvědčí (nejen při pokusech, ale i v reálném světě při využívání miliony lidí), mohou kryptoměny zažít přerod. Stejně by mohlo konečně přijít i k zodpovězení otázky, zda se budou za Bitcoin kupovat káva nebo hamburgery. Právě kombinace Lightning Network a Atomic Swapů by to mohla bezpochyby umožnit a přenést tak kryptoměny do zcela nové roviny. I když původně mělo jít pouze o Bitcoin, vypadá to tak, že LN přesáhne hranice této kryptoměny. Stellar, Ethereum, Zcash nebo Litecoin mohou patřit mezi největší favority na adaptaci Lightning Network hned po Bitcoinu.
Nevýhody Lightning Networku
I přesto, že má Lightning Network bezpochyby několik výhod, najdou se i negativní stránky tohoto kryptoměnového zázraku. Všechny z těchto nevýhod jsou zatím velmi spekulativní. Zda dojde k některé z níže uvedených chyb/nevýhod, nám ukáže až čas a zvýšený počet uživatelů Lightning Networku.
Tou základní a nejlogičtější je fakt, že jelikož Lightning Network ještě nebyl pořádně přetížen, tak neumíme odhadnout jeho úspěšnost. Pokud totiž jednou opravdu nastane takové přetížení sítě, jak se děje s Bitcoinem, můžeme pouze doufat, že se s LN nic nestane.
Další nevýhodou může být komplexnost kanálů. V případě, že se Lightning Network rozšíří a zvýší se počet kanálů, tak by nemuselo být otevírání dalších a dalších kanálů zcela optimální. V takovém případě by se transakce mezi dvěma uživateli přesouvaly co nejkratší cestou (mezi již existujícími kanály). Avšak tehdy by mohlo přijít nejen k prodloužení času transakce, ale i k nárůstu transakčního poplatku, což je přesným opakem toho, o co se LN snaží.
Stejně může také formování center (hubs) ještě více zcentralizovat Bitcoin, což je určitě další špatnou zprávou. Hub v tomto případě představuje něco jako uzel (node) s velkým kapitálem, přes který by mohla procházet většina transakcí. A to je opět problém, protože by mohlo dojít k úmyslné tvorbě takových uzlů, což by zvýšilo centralizovanost Lightning Network a závislost na jednotlivých uzlech.
Kdo by měl používat Lightning Network?
Jelikož se dopady této inovace teprve zkoumají, je třeba všechny upozornit na to, že používání LN může být v této fázi velmi náročné. Už jen samotné vytvoření kanálu může působit komplikovaně. Mnoho vývojářů proto prosí potenciální uživatele, aby byli trpěliví.
Taková upozornění vycházejí zejména proto, že samotná Lightning Network je teprve v plenkách. I přesto, že hned několik týmů na ní aktivně pracuje (Blockstream, Lightning Labs, ACINQ), implementovat takovou obrovskou síť nebude vůbec jednoduché. To potvrzují i samotné týmy, které sice potvrdily možnost spolupráce mezi jednotlivými verzemi, ovšem připouštějí, že všechny z nich mají ještě mnoho nedostatků. Právě proto se nedoporučuje zběsile pouštět do Lightning Networku úplným nováčkům nebo technicky nepříliš zdatným jedincům.
Závěr
Lightning Network patří určitě mezi jednu z nejnapínavějších novinek, které by mohly pomoci kryptoměnovému světu naplnit svůj potenciál. I přesto, že je stále jen v zárodku, už nyní je jasné, že správné provádění této sítě by pomohlo nejen Bitcoinu. Pokud by totiž v případě největší kryptoměny LN uspělo, bezpochyby by se našly další kryptoměny, které by takový úspěch chtěly zopakovat.
Zdroj:
cointelegraph.com